Před několika měsíci jsem v jednom příspěvku zmínila, že se mi podařilo našeho Tomáška odplínkovat během jednoho dne. Tak velký počet osobních zpráv od Vás nezpůsobil snad žádný recept😉… Vyšetřila jsem si trochu času a naše postřehy „jak na odplínkování zarytých odpůrců nočníku“ s Vámi nyní sdílím…

Pediatra Harveyho Karpa mám moc ráda už kvůli jeho interpretaci potíží adaptace těch nějmenších miminek… Když jsem v sérii jeho knih narazila na přístup k odplínkování inspirovaný indiány, hned mě to oslovilo. I když rad od rodiny bylo mnoho, od určitého okamžiku jsem byla rozhodnutá, že metoda „na indiána“ je pro nás ta pravá a že nás bude stát snad minimum zbytečného úsilí a neúspěchů…

Ve zkratce jde o to, že indiáni nechávají malé děti ve vztahu k vyměšovacím potřebám bez omezení a nenutí je do učité věkové hranice k ničemu. I podle jiných vědeckých studií dojde k vědomé kontrole vyměšovacích potřeb dítěte mezi 18. až 24. měsícem stáří dítěte. Ve většině případů bývají holčičky šikovnější než kluci…

Ve věku 18 – 24 měsíců psychika dětí dozraje natolik, že jsou schopné pojmout informaci, že jsou už velké a že zkrátka plínka už není nic pro ně…

Uvědomění si nových pravidel trvá zpravidla 3-21 dní. Velmi důležité je nekárat nezdary, plenky již přes den nenasadit a v případě úspěchu chválit až do nebes. Od dítěte se neočekává, že bude ze dne na den neomylné i ve spánku, takže plínku dítě bude dostávat jen na spánek přes den a v noci – odbourat noční plínku se zpravidla doporučuje až po 3 týdnech suchých nocí…

Pro koho je odplínkování „na indiána“ vhodné?

  • pro zaryté odpůrce nočníku
  • pro rodiče, kteří nechtějí trávit nácvikem a vysazováním na nočníku měsíce

Kdy začít?

  • mezí 18. a 24. měsícem života dítěte
  • roční období nerozhoduje, my jsme začínali na podzim… obecně si myslím, že nejsnadnější je začít na jaře (dítě je ještě oblečené, vzniknou mu správné návyky a má čas přes léto a podzim si vše zažít

Jak na to?

  • důležité je vůbec začít, tedy odhodlat se věřit sobě a zejména Vašim dětem, že to zvládnou
  • stanovit pevný termín začátku odplínkování

Co si připravit?

  • zásobu spodního prádla (když dítěti vysvětlíte, že plínka je pro malé děti, nedávajete mu jí přes den, mátlo by ho to)
  • pokud nám to situace umožní, tak na pár prvních dnů schovejte koberce

Jak jsme to měli my:
Tenhle odstavec začnu ve stylu „Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety…“. Nášeho raubíře jsem podle rad rodiny i svých kamarádek posazovala na nočník už od chvíle, kdy seděl (tedy od cca 10 měsíců). Celkem se nám dařilo a v jeho 13 měsíci jsme všechny větší nadělení zdárně umísťovali do nočníku. Ze dne na den ale přišel zlom, bojkot nočníku. Kdo mě znáte, víte, že vše řeším na 150%, bohužel tuhle zarputilost a nezdolnost po mně náš syn zdědil. Nepomáhalo nic, malý si zkrátka na nočník už nesedl (nepomáhaly úplatky, prosby ani „odpočinek od nočníku“). Když tento bojkot trval  9 měsíců a druhé narozeniny našeho raubíře se nezadržitelně blížily, rozhodla jsem se situaci definitivně vyřešit a dát plínkám sbohem.

K odplínkování jsem zvolila konec září (Tomáškovi v té době bylo 22 měsíců), malý začal signalizovat nadělení v plínce (samozřejmě až když bylo hotovo), a to mě přesvědčilo, že je na změnu zralý. S kalendářem v ruce jsem naplánovala konkrétní datum odplínkování (start v sobotu, abychom na to s manželem byli dva a žádné větší cestování v dalších 3 týdnech).

V rámci přípravy jsem nakoupila několik sad spodního prádla (náš malý hodně pije, takže jsem předpokládala, že za den můžeme mít havárii i více než 10x). Možná si říkáte, proč nenechat děti běhat nahaté, že nebude tolik prádla atd… U nás tato varianta nepřicházela v úvahu jednat kvůli teplotám v bytě (mimo léto udržujeme stabilní teplotu 21,5st, což rozhodně na běhání malého naháče není) a většina dětí, co se odplínkuje na naháče má pak problém nácvik se sundáním všech vrstev oblečení. V předstihu jsme také shrnuli všechny koberce a začali si rozmýšlet, jak malému velkou změnu sdělíme (sebe jsem se snažila připravit čtením poměrně rozsáhlé diskuze na toto téma zde).

Nastal den D a já si připravila promo akci trenek… V rámci našeho rozhovoru „Tomášku, na slovíčko“ jsem se snažila zdůraznit, že je velký kluk, že plínka je pro miminka a že pro něj jsou tady připravené krásně barevné boxerky s autíčky, dinosaury, velrybou a podobně (vše samozřejmě s názornou ukázkou, což se počítá). Trošku nás zaskočilo, že malý asi velmi rychle vycítil, že mu jedna radostná životní etapa končí a že jde do tuhého. Začali jsme tedy bojem o výměnu trenek za plínku. Následovalo opravdu nezapomenutelné dopoledne, během kterého jsme se s manželem snažili přesvědčit, že nočník, záchod a vůbec čůrání bez plínky je v pohodě a normální. Nebudu Vám lhát, bylo to opravdu náročné, neustoupit a trvat si na svém (nastaly i takové kuriozní situace jako my 3, tablet a nočník na našem záchodě o 1,2 m2 a naše maximální snaha udžet našeho raubíře na nočníku)… I když to bylo nepříjemné, bylo to rozhodně zvládnutelné, během dopoledne jsme byli úspěšní a doufali, že po poledním spánku bude domluva snazší. Opravdu to tak bylo, malý začal během odpoledne signalizovat úderem do rozkroku čůrání a měli jsme vyhráno. Během prvních týdnů jsme měli opravdu jen pár nehod a to spíš kvůli nedostatku soustředění (asi 14 dní od odplínkování jsme byli na prohlídce Království železnic a já tam převlékala asi 3 x). Dnes, po 8 měsících po odplínkování dáváme plínku jen na noc, a to jen pro jistotu.

Přeji Vám hodně sil a odhodlání pro tyto změny, protože za tu svobodu bez plínek to stojí!!!

Jak jste odplínkování řešili Vy? Řešili jste taky bojkot nočníku? Budu moc ráda za Vaše komentáře a zpětnou vazbu….

Jesti Vás třeba zajímá, jaké dobrotky u nás doma chystám našemu raubířovi, jukněte na recepty pro děti od 1 roku zde…

Comments

comments